Rozbor vody

Přehled ukazatelů a typů limitů

Vycházíme z hygienických požadavků na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody. Ty jsou uvedené v platné
vyhlášce č. 252/2004 Sb. pro pitnou vodu a jedná se o hygienické limity mikrobiologických, biologických,
fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů. Vyhláška také upravuje požadavky na pitnou a teplou
vodu. Hygienické limity mají několik stupňů – nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené
hodnoty, které nám pomáhají rozlišit zdravotní ukazatele. Překročením nejvyšší mezní hodnoty existuje vý-
razné riziko při použití této vody jako pitné. Mezní hodnoty vody a jejich překročení pro nás obvykle
nepředstavují akutní zdravotní problém.
Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí
nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky.

 

Mikrobiologický rozbor pitné vody

Zaměřuje se především na sledování všeobecného bakteriálního znečištění a na sledování bakterií indikující
znečištění střevního (fekálního) původu. V tomto rozboru jsou sledovány konkrétní druhy bakterií.
Jmenovitě Escherichia coli, koliformní bakterie, Enterokoky a Clostridium perfringens.

Escherichia coli – přítomná v odpadních vodách a fekáliích teplokrevných živočichů a člověka. V současné
době nejlepší indikátor fekálního znečištění.

Koliformní bakterie – neškodné, saprofytické bakterie, které osidlují střevní trakt, ale žijí běžně i v půdě.
Výjimečně se mezi nimi vyskytují patogenní kmeny, které tvoří toxiny, mohou proniknout do tkání
a způsobit přímo ohrožení zdraví. Dnes jsou považovány víceméně za indikátor účinnosti úpravy a dezinfekce
vody, sekundární kontaminace či vysokého obsahu živin v upravené vodě.

Clostridium perfringens – nachází se ve fekáliích a odpadních vodách, jedná se o běžnou součást střevní flóry
teplokrevných zvířat a člověka.

Počty kolonií při 22ºC a počty kolonií při 36ºC
Jedná se o všudypřítomné bakterie, které se množí ve vodě za vhodných podmínek. Na jejich množení má vliv
velký počet faktorů, např. doba zdržení vody v síti a s ní související faktory, jako je vyšší teplota vody,
rychlost proudění vody nebo druh dezinfekčního prostředku.

 

Přehled mikrobiologických ukazatelů a jejich limitů

Ukazatele Jednotka Limit Typ limitu
Clostridium perfringens KTJ/100 ml 0 Mezní hodnota
Enterokoky KTJ/100 ml 0 Nejvyšší mezní hodnota
Escherichia coli KTJ/100 ml 0 Nejvyšší mezní hodnota
Koliformní bakterie KTJ/100 ml 0 Mezní hodnota
Počty kolonií při 22ºC KTJ/100 ml 200 Mezní hodnota
Počty kolonií při 36ºC KTJ/100ml 20 Mezní hodnota

Pozn.: KTJ = kolonie tvořící jednotka

 

Chemická analýza parametrů pitné vody

Ve zkráceném rozboru pitné vody se zkoumají následující parametry:

pH vody – nemá přímý vliv na zdraví, ale je velmi důležitým provozním parametrem, protože ovlivňuje funkci
mnoha chemických, fyzikálně-chemických a biologických procesů při úpravě vody. Má vliv na korozivitu
vody a účinnost dezinfekce. Nižší hodnoty bývají typické pro měkké a málo mineralizované vody. Vyšší hodnoty
jsou typické pro vodu tvrdou.
Mezní hodnota 6,5-9,5

Barva a zákal – představují indikační údaj a jejich zvýšená hodnota poukazuje na přítomnost látek,
které zbarvení vody nebo zákal způsobují (může to být např. mangan nebo železo).
Barva mezní hodnota max.20
Zákal mezní hodnota max. 5

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem – přímý zdravotní dopad nelze určit, tento parametr představuje
souhrnný obsah látek (většinou organických), které se oxidují za daných podmínek. Vyšší hodnota
tohoto parametru může nepřímo negativně ovlivňovat účinnost dezinfekce a podporovat
pomnožování bakterií.
Mezní hodnota max. 3mg/l

Amonné ionty – působí jako ne zcela spolehlivý indikátor fekálního znečištění. V koncentracích ve vodě
obvyklých jsou prakticky netoxické, ale mohou snížit účinnost dezinfekce, vést k tvorbě dusitanů v potrubí,
nebo můžou být příčinou pachových a chuťových problémů ve vodě.
Mezní hodnota max. 0,5 mg/l

Dusičnany a dusitany – dusičnany jsou v množství jednotek mg/l přirozenou součástí přírodních vod, jejich
obsah však bývá zvýšen v důsledku lidské činnosti (nejčastěji hnojení půd dusíkatými hnojivy).
Jejich nebezpečí spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany. Ty spolu s aminy z potra-
vy tvoří karcinogenní N-nitrosoaminy.
Dusitany Mezní hodnota max. 0,5mg/l
Dusičnany Nejvyšší mezní hodnota max. 50 mg/l

Chloridy – jsou přirozenou součástí vod, jejich obsah může být zvýšen ve zdroji vody v důsledku zimního
solení komunikací nebo průsakem odpadní vody. Vyšší obsah chloridů může nepříznivě ovlivnit chuť
a korozivní účinek vody. Zdravotní dopad není zásadní, projeví se jen v rámci celkově zvýšené
mineralizace vody.
Mezní hodnota max. 100mg/l

Železo – je běžnou součástí přírodních vod, ale jeho obsah v pitné vodě může způsobovat také koroze potrubí.
Vyšší koncentrace (od 0,3 mg/l) může negativně ovlivnit vjemové pocity (např. svíravá chuť, žlutavá barva,
rezavý sediment), barvit prádlo nebo vyvolávat zákal.
Mezní hodnota max.0,2 mg/l

Mangan – při zvýšeném výskytu vytváří „mastné skvrny“ na povrchu vody, může vytvářet i skvrny při praní
prádla. Jeho přítomnost ve vodě většinou doprovází zvýšený výskyt železa. Mangan má negativní
dopad na chuť a zabarvení vody.
Mezní hodnota max.0,05 mg/l

Chlor – chlór přidáváme, abychom zabránili množení zárodků bakterií ve vodovodní síti. Chlor je také potrav-
ním konzervačním prostředkem a zaručuje uchování kvality vody dodávané spotřebitelům z hlediska
zdravotní nezávadnosti.
Mezní hodnota max.0,3 mg/l

Hliník – v případě výskytu hliníku ve vodě může ovlivnit barvu vody, není akutně toxický. Původ hliníku
může být přírodního původu – vyluhováním z půd a podloží.
Mezní hodnota max. 0,2 mg/l

Vápník a hořčík – jsou stopové prvky organismu prospěšné v určitém množství, preventivně působí
na kardiovaskulární onemocnění.
Vápník Doporučená hodnota min. 100mg/l
Hořčík Doporučená hodnota min. 30mg/l